23. 7. 2007, přesně rok a den po svých prvních Jaffích koťátkách, porodila Beatka svůj další vrh chlupáčků. Narodila se černá želvička, 2 modrokrémky a modrý a černý kocourek.

Malé chlupaté kuličky se ale brzy proměnily v pořádné kočičí děti, protože pořádně baštily a pily mlíčko od maminky. Nastala doba učení, lumpačení, také návěštěv jejich nových lidiček, no a ani jsme se nenadáli, byla tu doba jejich odchodů do nového života.

Nedá se nic dělat, musí to tak být. Radost, kterou budou dělat svým novým rodinám, je pro nás lékem na smutek z jejich odchodů, nové rodinky jsou pro nás novými přáteli.

Tak hodně radosti a spokojenosti v dalších mnoha letech, moji chlupáčci!!!!

Kocourek Tiger, velký, statný chlapík s tmavě čokoládovým kožíškem. Vyroste z něj určitě věrná kopie táty Jaffíka. Odcházel z domova první, společně se svojí sestřičkou Tenishou. Naši známí, Marina a Eda z Regensburgu, na koťátko čekali už od března, kdy na ně nezbyl nikdo z vrhu R a S. Měli velkou trpělivost a dočkali se. Beatčiny chlupáčky si zamilovali při svých návštěvách tolik, že nakonec usoudili, že 2 kočičky jsou lepší než 1. Mají doma opravdu veselo, Tiger už je vykastrovaný, něžný a přítulný kocourek.

Byl z koťátek největší, ve 3 měsících vážil 3,20 kg.

Krásná želvovinová kočička, promelírováná krémovou a červenou tak, jak to umí jen náš Jaffa, s kulatou hlavičkou a předpisově souměrným tělíčkem. Společnice, průzkumnice, nebojácná velitelka svého bratra Tigiho, se kterým se od nás odstěhovala. Čeká je oba život milovaných chlupáčů, je již vykastrovaná a náramně spokojená v rodině prima lidí v Regensburgu v Německu.

Po narození byla dlouho největší z koťátek, v dospělém věku nás jistě překvapí svojí velikostí a mohutnosti. Vždyť její táta je Jaffa a dědeček Alf.

Modrý kocourek Terence Hill  bohužel tragicky zahynul v listopadu 2009. Je v kočičím nebíčku, jse tam se všemi, které tam už osud poslal a všem po něm zbyly krásné vzpomínky. 

Kočička Tena, jedna ze dvou modrokrémových želviček, které se letos svým rodičům opět moc povedly. Světloučce modrý kožíšek,krémový melír s nádechem růžové, tu a tam znatelná tečkovaná červená kresba, prostě moje duhová víla.

Tenuška se stala narozeninovým dárkem, který ovšem nepotěšil jen obdarovaného, ale stala se okamžitě miláčkem celé rodiny. Bydlí v Praze, je to malý dráček, kterého její rodinka miluje.

Druhá modrokrémová kočička bohužel neskončila tak, jak jsem se těšila. Paní Kolářová, která si jí původně koupila do chovu, se kočičky záhadným a celkem nepěkným způsobem zbavila, dávala na ní inzeráty, hledala si výmluvy, co všechno špatného jí kočička doma dělá, takže jsme spolu přestaly komunikovat. Doufám jen, že se má ta malá šibalka dobře a nic jí nechybí. Na světě jsou různí lidé…… Navíc mě paní Kolářová pomlouvá, že jsem jí prodala kočičku špatnou a nevhodnou na výstavy. Já jí naopak prodala tu, která byla z modrokrémových kočiček nejlepší. Měla krásnou kulatou hlavu, na kterou ona ve svých inzerátech později upozorňovala, také chválila její barvu, kvalitu srsti, velikost. Druhá kočička, kterou si ona ve věku 4 týdnů původně vybrala byla prostě mazlík, delší ocásek, sice víc krémové barvy, ale já jsem chovatel, já určuji, kdo je podle mě vhodný a kdo nevhodný do chovu. A Tenisha nebyla, proto šla za patřičnou cenu na kočičku mazla. A Tanu jsem paní Kolářové prodala za 7000 očkovanou, načipovanou, očkovanou i na vzteklinu a miláčka. Jenže nejprve prý špatně jedla a zvracela, po nějakém týdnu dvou zase dělala nehorázné věci, jako že lezla na skříně a podobně a ještě to učila domácí kočky. Víte, někdy se stane, že nevidíte. Byl zájem, bylo to takové urputné, čím se ale blížil čas prodeje kočičky, tím víc jsem měla špatný pocit. A měla jsem ho oprávněně, i když jsem paní Kolářovou na výměnu kočiček upozornila a ta s ní souhlasila, dnes o mě říká, že jsem se k ní zachovala špatně, že jsem jí obelhala. Kdo koho paní Kolářová?? Když potom volali a psali lidé, že je moje kočička na prodej, kamarádka se na inzerát ozvala a poté mi nahlásila tu cenu, za kterou je ta ošklivá a nevýstavní (podle paní Kolářové dnes) kočička k mání, ta kočička, kterou paní K. tak vychvalovala na všech možných inzertních serverech, ta kočička, kterou nabízela na prodej za víc než 10000!!!! Slíbila mi, že se po prodeji ozve a nahlásí mi, komu jí prodává, tak jak to je v kupní smlouvě. Do dnešního dne nevím, kam kočička Tanischa zmizela. Prý se prodala a je někde na Moravě. Doufám, že se ta má malá mořská víla má dobře. Jistě si to zaslouží.

A ještě k tomu, že ona paní potkala kočičku Tenu, kterou jsem prodala na mazlíka na výstavě. Proč by si nezkusil navý majitel koťátka výstavu, i když je jeho kočička prodaná na mazlíka?? A ještě k tomu, pokud šlo o mojí kamarádku Helenku Vitovskou, kerá jak je známo je velice zkušená vystavovatelka, na výstavy jezdí ráda a rozhodně nechce s kočičkou Tenou zahájit chovnou karieru. Já nikomu nezakazuji a nepřikazuji. Prodávám kotátko jako miláčka, ne jako reprodukčí jednotku nebo polštářovou ozdobu. Je na zvážení každého, jestli chce vystavování zkusit. A pokud by Tena ve výstavách pokračovala, jistě bude v kategorii kastrát. 99% mých kočičích lidiček totiž své závazky plní!!!