V pondělí se Beatka vyparádila a vyrazila za ženichem, kterého jsem jí bez domluvy a pohovoru  se zúčastněnými vybraly. Já a Martina, tedy slečna chovatelky obra Samsona. Ó, to jsem si naběhly!!!! Beuška byla odmítnuta, tedy lépe vyhoštěna, tedy nejlépe, celkem zavržena.

Ona zlatá se chovala způsobně, jako kočičí dáma, ale Samson se změnil z klidného a milého kocourka ve řvoucí a nehoráznou šelmu. Chtěl Beatku bít, kousat, prát, prostě jí nechtěl ani za nic. Ani si k ní nečichl, ani jí nijak lásku nevyznal, prostě se jí BÁL!!!! Truhlík jeden!! Taková hodná a způsobná nevěsta, taková vzorná maminka, taková kočička k pohledání a on tohle. No, musela jsem se pro ní vrátit a z námluv nebylo nic. Ale znáte to, člověk míní, příroda mění. Zkusíme to ještě jednou, ale jak to tak vypadá, můj záměr nevyjde. Kočička, která byla tak dlouho s kocourem, jako moje holky s Jaffou, zřejmě pro jiného kocoura nebude. Kdo ví, co z ní Sam cítil?? Kdo ví, čím ho tak vyděsila??? Vytrhla ho z jeho klidu, narušila jeho spokojené pohodářství?? No, co naděláme, asi to tak má být, že Jaffova manželka jinému patřit nebude. Ach ty můj kocoure nejmilovanější, proč se tohle muselo stát?? Kdo ví, kam vedly tvé kroky??? A už zase brečím, tak končím!!! Zítra letím do Anglie, chlupiny bude hlídat děda, tak doufám, že mu ta mrouskající neuteče a já budu moci ještě jednou zkusit námluvy u Samsona.

16. 6. 2010, Aktuality.